Český teriér
Země původu: ČR
Samostatné plemeno: 19. 2. 1996
Klasifikace F.C.I.: Skupina III - teriéři
Určení: Lovecký pes a společník
Historický přehled: Vyšlechtěn byl v Česku, v roce 1940, křížením Skotského teriéra a Sealyhamského teriéra k honu lišek a jezevců. Vznikem tohoto plemene se zabýval český genetik František Horák, který v roce 1932 usoudil, že ve střední Evropě chybí teriér vyhovující místním podmínkám. Do roku 1959 odchoval pět generací českých teriérů a předvedl je na mezinárodní výstavě. Dosáhl u nově vzniklého plemene výborných pracovních vlastností i přitažlivý zevnějšek. Některé rysy český teriér absolutně podědil od Dendi-dinmont-teriéra. Standard byl uznán v roce 1968.
Charakteristika: Vynikající norník.
Povaha: Vyznačuje se dobrým vyrovnaným charakterem, což k tomuto plemeni přitahuje stále nové obdivovatele. Dokonale se přizpůsobuje horským podmínkám. Hodí se na strážní a hlídací službu.
Tělo: Hlava je dlouhá, se zakulacenou lebkou. Čelo mezi ušima není příliš široké, zužuje se k očím, přechod od čela k čumáku je slabě zřetelný. Oči jsou nevelké, hluboko posazené, tmavě hnědé, u světle hnědých psů jsou světle žluté. Čenich nosu je černý, u světle hnědých psů je světle hnědý. Uši jsou nevelké, vysoko posazené, vydatně přiléhají, svěšené. Ocas je delší, měří asi 18 až 20 cm, drží se vodorovně nebo zlehka spuštěný. Český teriér se vyznačuje nádherným zevnějškem.
Barva: Šedomodrá a světle kávová
Velikost: Průměr - 27 - 35 cm, psi optimálně 29 cm, feny optimálně 27 cm
Doporučení: Velké. Český teriér má vynikající vzhled, což z něj činí oblíbeného společníka v Čechách i na Slovensku. Je vhodný do města, je odolný vůči chladnému podnebí. Vyžaduje pravidelnou péči o srst, spokojí se s ustájením venku. Výcvik poslušnosti je u tohoto plemene obtížný, je to však dobrý hlídač a milý společník.