Jezevčíci
Země původu: Německo
Samostatné plemeno: 9. 5. 2001
Klasifikace F.C.I.: Skupina IV - jezevčíci
Určení: Lovecký pes a společník
Historický přehled: Podle typu srsti se jezevčíci dělí na hladkosrsté, dlouhosrsté a drsnosrsté. Hladkosrští jezevčíci se možná odštěpili ve 14. až 15. století od francouzských basetů a pinčů. Byli tedy pravděpodobně nejstaršími německými loveckými psy. Dlouhosrští jezevčíci, kteří vznikli křížením hladkosrstých jezevčíků se španěly, se objevili v 15. až 16. století. Drsnosrští jezevčíci vznikli na přelomu 17. a 18. století křížením hladkosrstých jezevčíků s kníračem a posledních sto let byli tito potomci kříženi ještě s Dandie dinmond teriérem. Roku 1888 byl v Německu založen „Klub milovníků jezevčíků“ a tehdy byl také přijat jejich první standard.
Jezevčíci:
a). Jezevčík standard dlouhosrstý - Dachshund Normalgrösse Langhaar.
b). Jezevčík standard drsnosrstý - Dachshund Normalgrösse Rauhhaar.
c). Jezevčík standard hladkosrstý - Dachshund Normalgrösse Kurzhaar.
d). Jezevčík trpasličí/králičí dlouhosrstý - Dachshund Zwerg/Kaninchen Langhaar.
e). Jezevčík trpasličí/králičí drsnosrstý - Dachshund Zwerg/Kaninchen Rauhhaar.
f). Jezevčík trpasličí/králičí hladkosrstý - Dachshund Zwerg/Kaninchen Kurzhaar. Srst:
Jezevčík hladkosrstý:Krátká, hustá, lesklá, hladce přiléhavá, pevná.
Zbarvení:
a) Jednobarevné: Červená, červenožlutá, žlutá. Upřednostňuje se čistá barva.
b) Dvoubarevné: Temně černá nebo hnědá.
c) Skvrnité (tygrované, žíhané): Základní barvou je vždy tmavá barva (černá, červená nebo šedá).
Jezevčík drsnosrstý:
Stejnoměrně přiléhavá. Hustá, drátovitá.
Zbarvení:
a) Jednobarevné: Červená, červenožlutá, žlutá. Upřednostňuje se čistá barva.
b) Dvoubarevné: Temně černá nebo hnědá.
c) Skvrnité (tygrované, žíhané): Základní barvou je vždy tmavá barva (černá, červená nebo šedá).
Jezevčík dlouhosrstý:
Rovná, lesklá srst s podsadou, přiléhající, prodlužuje se na spodní straně těla.
Zbarvení:
a) Jednobarevné: Červená, červenožlutá, žlutá. Upřednostňuje se čistá barva.
b) Dvoubarevné: Temně černá nebo hnědá.
c) Skvrnité (tygrované, žíhané): Základní barvou je vždy tmavá barva (černá, červená nebo šedá).
Charakteristika: Patří k nejoblíbenějším společníkům.
Povaha: Jsou to chytří, živí psi, velice oddaní a věrní pánovi, výborní hlídači s pronikavým hlasem.
Tělo: Jezevčíci jsou silní, svalnatí psi, se značně protáhlým tělem a krátkýma nohama. Bez ohledu na krátkost svých končetin jezevčík nepůsobí neobratným dojmem.
Srst a barva:
Jezevčík hladkosrstý:Krátká, hustá, lesklá, hladce přiléhavá, pevná.
Zbarvení:
a) Jednobarevné: Červená, červenožlutá, žlutá. Upřednostňuje se čistá barva.
b) Dvoubarevné: Temně černá nebo hnědá.
c) Skvrnité (tygrované, žíhané): Základní barvou je vždy tmavá barva (černá, červená nebo šedá).
Jezevčík drsnosrstý:
Stejnoměrně přiléhavá. Hustá, drátovitá.
Zbarvení:
a) Jednobarevné: Červená, červenožlutá, žlutá. Upřednostňuje se čistá barva.
b) Dvoubarevné: Temně černá nebo hnědá.
c) Skvrnité (tygrované, žíhané): Základní barvou je vždy tmavá barva (černá, červená nebo šedá).
Jezevčík dlouhosrstý:
Rovná, lesklá srst s podsadou, přiléhající, prodlužuje se na spodní straně těla.
Zbarvení:
a) Jednobarevné: Červená, červenožlutá, žlutá. Upřednostňuje se čistá barva.
b) Dvoubarevné: Temně černá nebo hnědá.
c) Skvrnité (tygrované, žíhané): Základní barvou je vždy tmavá barva (černá, červená nebo šedá).
Velikost: 13 - 25 cm
Doporučení: Velké. Jezevčík je jedním z nejoblíbenějších plemen, je velice oddaný. Je vhodný do bytu, nevhodný pro žití venku. Je ovšem těžko cvičitelný, špatně se snáší s jinými psy, potřebuje hodně pohybu a je výborný hlídač.
VISLECHNETE MUJ NAZOR
(GABRIELA, 12. 2. 2009 12:03)