Sibiřský husky
Samostatné plemeno: 2. 2. 1995
Klasifikace F.C.I.: Skupina V - špicové a primitivní tipy
Určení: Pracovní pes
Historický přehled: Tažní psi, známí již od nejstarších dob, vyskytující se v různých oblastech. Stali se základem jednotlivých plemen severských psů. V severovýchodní Asii Čukčové chovali sibiřské tažné lajky, z nichž hasky pocházejí. Jsou to silní, odolní tažní psi a vynikající pomocníci při lovu. V 19. století se hasky dostali na Aljašku, kde sloužili jako základní dopravní prostředek. Za druhé světové války byli používáni pro pátrací a záchrannou službu. Oblíbené jsou také závody spřežení těchto psů.
Tělo: Rovný a silný hřbet s hřbetní linií vodorovnou od kohoutku k zádi. Je středně dlouhý, ani kapří, ani měkký z důvodu přílišné délky. Pevná a suchá bedra, užší než hrudní koš s mírným zvýšením spodním linie. Hluboký a silný hrudník, ne však příliš široký, s nejnižším bodem přesně za a v úrovni loktů. Od páteře dobře klenutá žebra, avšak plochá na bocích, aby umožnila plynulost pohybu. Směrem od páteře skloněná dozadu záď, avšak nikdy ne příkře, aby omezila odraz zadních končetin.
Charakteristika: Pes střední velikosti, s krásnou stavbou těla a vynikající rychlostí pohybu.
Povaha: Věrný a vstřícný kamarád, rád si hraje s dětmi. S člověkem se přátelí již od pradávna a vždy je ochotný mu při práci pomoci.
Barva: Jsou povoleny všechny barvy od černé až po čistě bílou. Varieta kreseb na hlavě je běžná, včetně mnoha překvapujících vzorů, které nejsou k vidění u jiných plemen psů.
Velikost: Psi - 53,5 - 60 cm, feny - 50,5 - 56 cm
Doporučení: Velké. Sibiřský husky je tažný pes, známý již od nejstarších dob. Je to věrný a vstřícný kamarád, rád si hraje s dětmi.